Největší podíl přidané hodnoty v Evropě patří průmyslu (téměř 17 %), Česká republika je v tomto ohledu mezi evropskými státy na třetím místě po Irsku a Norsku. Druhá příčka ve srovnání přidané hodnoty jednotlivých odvětví náleží oblasti zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Ta zaměstnává největší počet pracujících (více než 51 milionů). Právě tato odvětví jsou přitom nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru.
Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.
Na zapojení automobilů bez řidiče do běžného provozu si počkáme minimálně do roku 2030. Názory na jejich bezpečnost jsou ale postupně optimističtější, vznikají nové patenty a na nástup autonomních vozidel se připravují i jednotlivé státy. Jak je připraveno Česko? Jakým překážkám musí autonomní řízení čelit? Jaké technologické milníky jsou za námi? A v jakých oblastech se vozidla bez řidičů budou uplatňovat nejdříve?
Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?
Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti. Zůstává po nich totiž zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.
Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.
Přechod do digitalizovaného světa vyvolává v Česku řadu otázek. Je český vzdělávací systém připraven na novou dobu? Jsou na ni připraveny podniky? Kdo v budoucnu najde práci? Patří svět informačních a komunikačních technologií jen mužům? Podívali jsme se na data, která této debatě dávají pevnější obrysy.
Za mobilní služby platíme víc než jiné evropské národy, to se obecně ví. Evropská komise například řadí Česko mezi čtyři suverénně nejdražší země Unie. Operátoři její loňskou zprávu kritizovali kvůli údajné neaktuálnosti. Nejnovější srovnání ale ukazují, že Česko v cenách za volání a data skutečně patří ke (smutné) špičce.
Před deseti lety vstoupila ČR do Evropské kosmické agentury, která je evropskou obdobou NASA. Díky tomu mají více příležitostí čeští vědci, letecký či automobilový průmysl i malé start-upy. V případě zájmu může vláda usilovat také o vyslání Čecha do vesmíru.