Technologie

Regenerativní zemědělství

Půda představuje základ veškerého zemědělství, a tím i potravinové bezpečnosti – její stav se však po celé Evropě horší. 62 % všech půd a 89 % těch zemědělských v EU závažně ubývají funkce. Například v Česku trpí erozí z obdělávání hned 31 % půd. Jako zásadní se v reakci na tento stav ukazuje být trend regenerativního hospodaření: tuzemsko se v podílu šetrně obdělávané orné půdy řadí na desáté místo v EU s necelými 39 %. S degradací půdy však rostou i další hrozby, jako je nevratné zapečeťování zemědělské půdy zástavbou, v Česku takto degradovalo již 3,5 % půd. „Záchrannou brzdou“ při ochraně půdy může být precizní zemědělství, které díky technologiím, jako jsou drony, senzory nebo AI, prostředí nevytěžuje zdaleka tolik. Jeho zavedení nejen omezuje emise skleníkových plynů, ale také zemědělcům v průměru zvyšuje čistý zisk.

Technologická závislost

Evropské země jsou závislé na amerických digitálních technologiích, což ohrožuje naši suverenitu. A zdá se, že se to ještě dlouho nezmění. Digitální prostor zasahuje skoro do každé části našeho života, od komunikace a práce přes zdravotnickou infrastrukturu po bankovnictví, týká se to také ukládání citlivých osobních údajů. Agresivní politika Donalda Trumpa v obchodu a sporech o Grónsko nutí Evropu přehodnotit svou závislost na USA – a to nejen v obraně, ale i v digitální sféře. Nejčernější scénář odstřižení od amerických technologií by vedl ochromení velké části online ekonomiky a vládních služeb.

Energetika v Česku

Česko čeká energetická výzva. Pokud dojde k plánovanému odstavení uhelných elektráren bez náhradních zdrojů, může to mít vážné důsledky pro stabilitu dodávek elektřiny. Podle analýzy ČEPS bude pokles výroby z uhlí, které nyní pokrývá přibližně 40 % čisté výroby elektřiny, znamenat nedostatek domácí produkce a nutnost dovozu. Výroba elektřiny v Česku v roce 2024 dosáhla 74 TWh, což je nejméně od roku 2000. Bez dostatečné náhrady uhlí v podobě obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie bude Česko pravděpodobně muset spoléhat na import. Evropa sází více právě na obnovitelné zdroje, v minulém roce z nich pocházela téměř polovina evropské elektřiny.

Digitální stáří

V zapojení do aktivního společenského života a odbourání osamělosti mohou podle odborníků seniorům pomoci digitální technologie. Jsou na ně ostatně připravení – čtvrtina z nich je ovládá na základní či pokročilé úrovni. Zájem jim také nechybí, jelikož 38 % českých seniorů spadá podle průzkumu T-Mobile mezi digitální nadšence, kteří jsou novým výzvám otevřeni. Dalších 36 % k nim přistupuje pragmaticky. Přestože je společnost často podceňuje, s technologiemi mají i bohaté zkušenosti, kterých každým rokem přibývá. Jen podíl seniorů připojených na internet se za posledních deset let zdvojnásobil. Velmi obtížně byste také hledali seniora bez mobilního telefonu, polovina z nich už také přešla z tlačítkových na dotykové. Tři čtvrtiny z nich mají přístup k nějakému druhu počítače, nejčastěji jde o laptop.

Vodík v energetice

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Globálnímu vodíkovému trhu ale dominuje Čína, která se soustředí na praktické využití a má zároveň největší instalovanou kapacitu elektrolyzérů na světě.

Pokrytí internetem

Kvalitní pokrytí internetem je klíčovou podmínkou pro digitalizaci. Evropská digitální transformace se opírá mimo jiné i o cenově dostupnou a vysokorychlostní digitální konektivitu pro všechny. Česko se může pochlubit vysokým podílem venkovských oblastí, které jsou pokryté nejmodernějšími mobilními sítěmi 5G. Mezi lety 2021 a 2022 se 5G pokrytí venkova zlepšilo z 43 % na 78 % domácností. Podle dat Českého telekomunikačního úřadu v současnosti 5G sítě může využívat 96 % všech obyvatel Česka. Pokrytí LTE sítí na českém území dosahuje podobně jako jinde v EU téměř 100 %. Naopak v doméně pokrytí pevným internetem na bázi optických sítí Česko za většinou Evropy zatím zaostává, v roce 2022 mělo přístup k tomuto typu infrastruktury pouze 37 % domácností. Podle T-Mobile Czech Republic teď operátoři spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí.

Emise z dopravy uhlí a plynu

Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů totiž do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu, přičemž se jedná o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování více emisí produkuje uhlí. Z dlouhodobého hlediska se jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování odpadá.

AI ve vzdělávání

AI nástroje ve vzdělávání představují podle resortu školství spoustu příležitostí, jak oblast posunout, pokud je budou studenti i vyučující používat správně a efektivně. Do budoucna mohou pomoci třeba s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Optimisticky se k AI ve vzdělávání staví také studenti; podle výsledků ankety Evropy v datech skoro ⅔ dotázaných vnímají umělou inteligenci ve vzdělávání pozitivně. Více než polovina z nich si přesto dělá starosti, jak ovlivní AI chatboti studování v budoucnu.

České vědecké infrastruktury

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %. Energetická situace byla jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU letos podařilo hostovat v Brně.

Solární elektrárny

Solární elektrárny zažívají nový boom a aktuálně rostou nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů EU. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.