Technologie

Pokrytí internetem

Kvalitní pokrytí internetem je klíčovou podmínkou pro digitalizaci. Evropská digitální transformace se opírá mimo jiné i o cenově dostupnou a vysokorychlostní digitální konektivitu pro všechny. Česko se může pochlubit vysokým podílem venkovských oblastí, které jsou pokryté nejmodernějšími mobilními sítěmi 5G. Mezi lety 2021 a 2022 se 5G pokrytí venkova zlepšilo z 43 % na 78 % domácností. Podle dat Českého telekomunikačního úřadu v současnosti 5G sítě může využívat 96 % všech obyvatel Česka. Pokrytí LTE sítí na českém území dosahuje podobně jako jinde v EU téměř 100 %. Naopak v doméně pokrytí pevným internetem na bázi optických sítí Česko za většinou Evropy zatím zaostává, v roce 2022 mělo přístup k tomuto typu infrastruktury pouze 37 % domácností. Podle T-Mobile Czech Republic teď operátoři spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí.

Emise z dopravy uhlí a plynu

Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů totiž do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu, přičemž se jedná o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování více emisí produkuje uhlí. Z dlouhodobého hlediska se jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování odpadá.

AI ve vzdělávání

AI nástroje ve vzdělávání představují podle resortu školství spoustu příležitostí, jak oblast posunout, pokud je budou studenti i vyučující používat správně a efektivně. Do budoucna mohou pomoci třeba s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Optimisticky se k AI ve vzdělávání staví také studenti; podle výsledků ankety Evropy v datech skoro ⅔ dotázaných vnímají umělou inteligenci ve vzdělávání pozitivně. Více než polovina z nich si přesto dělá starosti, jak ovlivní AI chatboti studování v budoucnu.

České vědecké infrastruktury

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %. Energetická situace byla jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU letos podařilo hostovat v Brně.

Solární elektrárny

Solární elektrárny zažívají nový boom a aktuálně rostou nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů EU. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.

Česká věda

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Česku však škodí nezájem o terciární vzdělání, nedostatek inovací i malé zastoupení žen ve vědě. Inženýrky a vědkyně představují necelých 6,5 % ženské pracovní síly. Výzkumníci své kolegyně navíc co do počtu překonávají téměř trojnásobně, jak uvádí Evropská komise.

Cirkulární ekonomika

Stavba bytových domů je v Česku čím dál dražší, v letošním dubnu stála o 13 % více než ve stejném měsíci předchozího roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny žene nahoru jak rostoucí poptávka, tak celosvětový nedostatek surovin. Například ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví vzrostly za poslední rok o více než čtvrtinu. Ke slovu se tak dostávají i nové materiály, které lze například vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren. Takovým materiálem je mimo jiné i popílek.

Sukcese

Obnovu krajiny po těžbě si v Česku žádá území o rozloze 58 tisíc fotbalových hřišť. Nemusíme ale vždy sahat jen po technicky náročné rekultivaci, někdy je prostě lepší nechat konat přírodu. Největší potenciál pro takzvanou sukcesi nabízí vytěžené lomy, ale přirozená obnova může probíhat i v rekreačních městských oblastech. Sukcese má řadu výhod: je levná, rychlá, má velký význam pro ochranu ohrožených druhů i zachycování uhlíku a zároveň ji z estetických důvodů často preferují i lidé. Německo dokonce uzákonilo 15% podíl sukcese při obnově krajiny. Sukcese by mohla pomoci i Česku do roku 2030 dohnat 8% deficit chráněných území, který bychom měli podle evropské strategie biodiverzity splnit.

Větrné elektrárny v ČR

Válka na Ukrajině naplno odhalila zranitelnost našeho energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je obrovskou hrozbou, kterou Česko podcenilo. Existuje ale i jiná cesta. Podle zjištění analytiků Evropy v datech má Česko potenciál pokrýt desetinu své spotřeby elektřiny zdrojem, který je čistý, provozně levný a který pomůže k větší surovinové nezávislosti – větrem. V současnosti z něj pochází pouze 1 % elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 by ale větrné elektrárny mohly pokrýt až 10 % energetického mixu republiky. Česko by se tak alespoň přiblížilo produkci v EU, kde je vítr důležitým zdrojem elektřiny už dnes a do budoucna jeho význam poroste.

Kyberbezpečnost

Mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet kybernetických útoků v Česku o 20 %, vyplývá to z dat společnosti ESET. Celosvětově tento nárůst dosahoval 31 %, jak uvádí Accenture. Denní počty útoků pak dosahují velmi vysokých čísel, například tzv. honeypoty T-Mobilu a Deutsche Telekom detekují během jednoho dne až 50 milionů útoků po celém světě. Za vzestupem stojí jak vývoj technologií a přesun stále cennějších aktiv do digitálního prostředí, tak světová pandemie. Situaci ale nyní může ovlivnit i další eskalace konfliktu na Ukrajině, jelikož se kybernetické útoky staly nedílnou součástí konvenčních válek.