Společnost

Teplá zima, čistý vzduch

V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět. Oproti tomu například jen chladný leden v roce 2017 zaznamenal smogových situací dvacet. Smog způsobují především staré domácí kotle na tuhá paliva a další topeniště, která v Česku vypouštějí téměř 75 % škodlivých prachových částic PM2,5. Podle nové legislativy se od září roku 2022 nejvíce zastaralá zařízení už nebudou moci používat.

Rachejtle bez papírů

Česko je sedmým největším vývozcem zábavní pyrotechniky na světě. Na našem území je také největší množství firem z celé Evropy, které bez dostatečných kontrol prodávají tu nejnebezpečnější pyrotechniku. Jednotlivé evropské země mají kromě unijních předpisů i vlastní pravidla a nejpřísnější jsou pyrotechnické regulace v Irsku, kde si můžete koupit maximálně bouchací kuličky či pistolové kapsle.

Evropská mapa obezity

Vánoční svátky nejsou jen obdobím klidu a míru. Spousta z nás je využívá i k méně chvályhodným činnostem. Poměrně častou zimní aktivitou je totiž nezřízené přejídání, které předchází novoročním předsevzetím o hubnutí a pravidelném sportování. Ne vždy se však tato předsevzetí naplní, což je jedním z mnoha důvodů, proč jsou Češi jedním z nejobéznějších evropských národů.

Televizi mají všichni

České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.

Za kamna vlezem

Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.

Peníze prochází žaludkem

Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.

Očkování proti chřipce

Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až 15 % světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba 70 tisíc úmrtí. Češi ji ale berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen 5 % Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen 20 %. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (5 %), největší Velké Británii (73 %).

Houbaření v Evropě

Houbaření patří v České republice téměř k národním sportům, v zahraničí je k němu ale nutné přistupovat obezřetně. Nejpřísnější pravidla platí v Nizozemsku, kde je houbaření mimo vlastní pozemky zakázáno. Rakušané mohou během jedné návštěvy lesa nasbírat maximálně dva kilogramy hub. V Německu se zase situace liší v jednotlivých spolkových zemích. Pokuta za porušení zákazu sběru hub může v chráněných oblastech Saska dosáhnout výše až 50 tisíc eur.

Ženy mezi učiteli

Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.

Plasty a moře

Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.