Společnost

Well‑being dospívajících

Psychické zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v celé Evropě – potvrzují to jak mezinárodní, tak domácí výzkumy. Například podle výzkumu Agentury Evropské unie pro drogy z roku 2024 se dobře cítí jen 46 % českých adolescentů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě. Nižšího výsledku dosáhla už jen Ukrajina čelící ruské agresi. Ještě závažnější výsledky přináší první celonárodní monitoring psychického zdraví žáků devátých tříd, který v roce 2024 provedl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Nízký well-being zde vykázalo 66 % dívek a 41 % chlapců. Více než polovina deváťaček navíc trpí příznaky střední až těžké deprese. Situaci zhoršuje i rozsáhlé kybernetické násilí: s nějakou jeho formou se v posledním roce setkalo 85 % mladých Čechů ve věku 11 až 21 let a dvě třetiny z nich se dokonce staly samy obětí kyberšikany, ukazuje průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA.

Celý článek

Vishing

Podvodné telefonáty jsou čím dál častějším způsobem kyberútoku. Velký nárůst napadených při kyberpodvodu zaznamenala Česká bankovní asociace. Přibývá podvodů zahrnujících falešného bankéře, podle České spořitelny způsobené škody meziročně vzrostly o 41 % a počty takových podvodů dále výrazně narůstají. Trendem mezi útočníky je nejen zneužívání telefonních čísel institucí, ale také manipulace k osobní předávce hotovosti na parkovišti či kurýrovi. Čím dál častěji se také stává, že transakci nepotvrzuje útočník, ale sama oběť. Podvody zahrnující zneužité číslo nicméně výrazně znemožňují technologická opatření na straně mobilních operátorů. Typicky se oběťmi vishingu stávají lidé středního věku, ze zaměstnanců v testu odolnosti vůči vishingu nejčastěji podlehli s podílem 19,2 % pracovníci v oblasti výroby a strojírenství.

Celý článek

Osamělost

Obyvatelé Česka v průzkumu EU vyšli jako jedni z nejméně osamělých v Evropě, neustálou nebo převážnou osamělost u nás pociťovalo mezi 9 a 10 % dotázaných. Eurounijní průměr přitom vyšel 13 %. Může to souviset s vyšší spokojeností s osobními vztahy mezi Čechy a častějším kontaktem s přáteli oproti lidem v mnoha jiných částech Evropy. Osamělost nicméně roste mezi mladou generací. Globálně vyšli jako nejosamělejší skupina mladí dospělí mezi 19 a 29 lety. Osamělost trápí také českou generaci Z, jak potvrzuje zkušenost organizace Nevypusť duši, dle které se mladí často necítí být vyslyšeni. Mezi mladými také na unijní i české úrovni přibylo mezi lety 2018 a 2022 nejvíce lidí, kteří mají pocit, že se nemají na koho spolehnout. Rozvoji osamělosti v Česku může nahrávat skutečnost, že se dlouhodobě zvyšuje podíl jednočlenných domácností.

Celý článek

„Sharenting“ na sociálních sítích

Přestože v prevenci nevhodného chování na internetu patří Česko ke špičkám, rodiče stále svoje děti na sítích vystavují nebezpečí, aniž by si to vůbec uvědomovali. Fotky a videa z dovolených, která vypadají na první pohled nevinně se totiž dostávají na pedofilní fóra. Ostatně podle průzkumu finské neziskové organizace Suojellan Lapsia osoby se sexuálním zájmem o děti nejčastěji využívají pro vyhledávání materiálů Instagram a 45 % jej využívají také ke kontaktování dětí. O nárůstu sexuálního obsahu spojeným s dětmi vypovídají také reporty mezinárodních organizací. Ročně evidují přes 275 tisíc webových stránek, u samotných případů je to téměř 393 tisíc. V takovém případě se materiál velmi těžko maže a vymáhá zpátky. Samotné šíření fotografií, pokud nebyly pořízeny za účelem dětské pornografie, nelze podle Policie ČR postihnout. Proti šíření takového obsahu v Česku vzniká řada iniciativ a na prevenci se podílí například i odborníci Národního ústavu pro duševního zdraví.

Celý článek

Mladí a EU

V rámci studijního programu Erasmus+ mezi lety 2014 až 2023 uskutečnili čeští vysokoškoláci na 63 tisíc studijních pobytů a stáží. Nejčastěji mířili do Německa, kam jich vyjelo přes 6 300; naopak do Česka se s počtem 12 116 příjezdů ve stejném období vydali nejčastěji Španělé. Kromě cestování a studia v zahraničí bez omezení si mladí lidé váží i záruky mírového soužití států nebo bezplatného roamingu, který od roku 2017 EU zajišťuje.

Celý článek

Udržitelnost a obalové materiály

Jednou z podstatných oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou obaly. Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.

Celý článek

Diverzita zaměstnanců

Ačkoli se podle dat Eurostatu setkalo přes 50 tisíc lidí v ČR s diskriminací a Češi vycházejí relativně příznivě i z prosincového šetření Eurobarometr, studie ukazují, že realita je podstatně horší. Třebaže 95 % Čechů tvrdí, že nevnímají účast žen na vysoké politice jako nikterak problematickou, ve skutečnosti ženy tvoří jen 23 % tuzemského parlamentu, přičemž unijní průměr odpovídá 33 %. Ženy i berou průměrně o 18 % menší platy než muži. Hendikepovaní pak mají v průměru o čtvrtinu nižší mzdu. Česko se potýká i s diskriminací LGBTQ+ lidí, jen během posledního roku byl každý 7. z nich v práci diskriminován, slovním útokům v některých odvětvích čelí ale i více než třetina.

Celý článek

Srovnání elektráren

Česká vláda v říjnu schválila národní klimaticko-energetický plán. Podle toho má podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s celounijními dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. To je i v souladu se závazky států, které se účastnily klimatické konference COP 28. Jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí, porovnává Evropa v datech na základě několika vybraných aspektů, jako jsou technické parametry nebo společenské a environmentální dopady. Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody.

Celý článek

Trh práce

Vlivem globálních trendů jako je automatizace a digitalizace má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se to dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, ale na 55 tisíc lidí bude muset projít řádnou rekvalifikací. Tu podle Úřadu práce vloni absolvovalo na 15 tisíc osob, které projevily největší zájem o rozšíření svých počítačových dovedností. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už teď, a to zejména v energetice. Mimo to bude vlivem restrukturalizace trhu práce řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit.

Celý článek

Předsudečné násilí

Česká společnost patří v Evropě k těm, které se v Evropě nejvíce potýkají s fyzickým násilím, vyplývá to z výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva. Fyzicky bylo v posledním roce napadeno 12 % mužů, což je nejvyšší podíl ve 29 sledovaných evropských zemích. Další studie poukazují i na to, že postupem času posiluje takzvané předsudečné násilí vůči skupinám s menšinovou sexuální orientací či hendikepovaným. Oběti se navíc často bojí situaci nahlásit. Situaci by mohla pomoci novela trestního zákoníka, kterou připravuje Ministerstvo spravedlnosti. Její finální podoba je však podle odborníků stále v nedohlednu.

Celý článek