Seznam článků Vzdělávání

Well‑being dospívajících

Psychické zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v celé Evropě – potvrzují to jak mezinárodní, tak domácí výzkumy. Například podle výzkumu Agentury Evropské unie pro drogy z roku 2024 se dobře cítí jen 46 % českých adolescentů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě. Nižšího výsledku dosáhla už jen Ukrajina čelící ruské agresi. Ještě závažnější výsledky přináší první celonárodní monitoring psychického zdraví žáků devátých tříd, který v roce 2024 provedl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Nízký well-being zde vykázalo 66 % dívek a 41 % chlapců. Více než polovina deváťaček navíc trpí příznaky střední až těžké deprese. Situaci zhoršuje i rozsáhlé kybernetické násilí: s nějakou jeho formou se v posledním roce setkalo 85 % mladých Čechů ve věku 11 až 21 let a dvě třetiny z nich se dokonce staly samy obětí kyberšikany, ukazuje průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA.

Celý článek

Mladí a EU

V rámci studijního programu Erasmus+ mezi lety 2014 až 2023 uskutečnili čeští vysokoškoláci na 63 tisíc studijních pobytů a stáží. Nejčastěji mířili do Německa, kam jich vyjelo přes 6 300; naopak do Česka se s počtem 12 116 příjezdů ve stejném období vydali nejčastěji Španělé. Kromě cestování a studia v zahraničí bez omezení si mladí lidé váží i záruky mírového soužití států nebo bezplatného roamingu, který od roku 2017 EU zajišťuje.

Celý článek

AI ve vzdělávání

AI nástroje ve vzdělávání představují podle resortu školství spoustu příležitostí, jak oblast posunout, pokud je budou studenti i vyučující používat správně a efektivně. Do budoucna mohou pomoci třeba s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Optimisticky se k AI ve vzdělávání staví také studenti; podle výsledků ankety Evropy v datech skoro ⅔ dotázaných vnímají umělou inteligenci ve vzdělávání pozitivně. Více než polovina z nich si přesto dělá starosti, jak ovlivní AI chatboti studování v budoucnu.

Celý článek

Česká věda

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Česku však škodí nezájem o terciární vzdělání, nedostatek inovací i malé zastoupení žen ve vědě. Inženýrky a vědkyně představují necelých 6,5 % ženské pracovní síly. Výzkumníci své kolegyně navíc co do počtu překonávají téměř trojnásobně, jak uvádí Evropská komise.

Celý článek

Nerovnost ve vzdělávání

Kvůli covidu nejvíce trpí žáci, kteří byli nerovnostmi ve vzdělávání postiženi už před krizí. Ministr školství Robert Plaga chce využít 350 milionů korun z evropských prostředků na letní kempy a doučovací kurzy. Země v Evropě se s problémy ve vzdělávání způsobenými pandemií vyrovnávají i skrze sbírky elektroniky nebo zajišťování školních obědů zdarma. Následkům krize se postaví také Národní plán obnovy, ve kterém má jít na snižování bariér v přístupu ke vzdělávání, zvyšování odbornosti učitelů nebo doučování až 18 miliard korun z evropského rozpočtu.

Celý článek

Chytré školy

Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?

Celý článek

Účtenka za první školní den

Celková výbava pro prvňáčka v Česku vychází na více než 2 800 korun. V sousedním Německu i Slovensku ale za podobné pomůcky vydají rodiče ještě více peněz. Nejdražší položkou na nákupním seznamu je školní aktovka, která v Česku stojí víc než u sousedů. Naopak sešity jsou u nás dvakrát levnější než na Slovensku.

Celý článek

Dozvuky koronakrize

Ačkoliv začíná postupné uvolňování řady bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19, je ještě brzy na to prohlásit krizi za ukončenou. Po celém světě jsou proto některá opatření stále v platnosti a například školy jsou k dvacátému květnu otevřeny pouze ve dvaceti světových zemích, v Evropě jde o Norsko, Island a Bělorusko. Zcela bez omezení se dá v Evropě přicestovat pouze do Velké Británie. Většina zemí nadále omezuje provoz služeb a teprve nyní spouští otevírání obchodů ve větší míře.

Celý článek

Ženy mezi učiteli

Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.

Celý článek

Prázdniny v Evropě

Délka letních prázdnin se mezi různými evropskými zeměmi liší o několik týdnů. Bulharské děti mají volno už téměř měsíc a do lavic se vrátí až po patnácti týdnech v polovině září. Naopak děti ve Walesu, který je součástí Spojeného království, mají jen šest týdnů prázdnin. České děti mají prázdniny podobně dlouhé jako na Slovensku nebo v Polsku, v některých spolkových zemích Německa a Rakouska je ale nastavení výrazně odlišné.

Celý článek