Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?
Epidemie koronaviru zdůraznila potřebu digitalizace státní správy. Česko je v rámci celosvětového rozvoje e-governmentu mezi zeměmi s vysokým ohodnocením, ale na průměr Evropské unie máme ještě co dohánět. Pokud už elektronické služby vlády využíváme, nejčastěji to je kvůli přiznání DPH. Jen v roce 2018 jsme takových přiznání přes elektronickou podatelnu podali 2,37 milionu, zatímco přiznání daní z příjmu fyzických osob se k finančnímu úřadu dostalo online jen 296 tisíc. Online komunikaci se státem by měl zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Češi se kvůli aktuálním opatřením více zdržují doma a využívají nejrůznější možnosti komunikace i pro zařizování běžných záležitostí. Operátoři call center tak vyřizují každý den o tisíce hovorů více než obvykle, i když sami pracují na home office, jak uvádí asociace ADMEZ, která call centra sdružuje. Česká spořitelna zase zaznamenává zvýšený zájem o službu hlasového ověření, díky které mohou klienti přes telefon provádět různé operace včetně plateb. Řada call center také poskytuje své kapacity státu a jeho krizovým linkám.
Preventivní opatření proti šíření koronaviru zvedají žebříčky konzumace filmů, hudby či her. K nadprůměrnému využívání telefonu se například přiznalo 70 % respondentů průzkumu společnosti GlobalWebIndex. Silnější nápor pociťují i herní platformy, prodeje herních počítačů a notebooků zaznamenaly podle společnosti eD system oproti loňsku 28% nárůst. Vyšší návštěvnost hlásí také stránky s lechtivým obsahem.
Na zapojení automobilů bez řidiče do běžného provozu si počkáme minimálně do roku 2030. Názory na jejich bezpečnost jsou ale postupně optimističtější, vznikají nové patenty a na nástup autonomních vozidel se připravují i jednotlivé státy. Jak je připraveno Česko? Jakým překážkám musí autonomní řízení čelit? Jaké technologické milníky jsou za námi? A v jakých oblastech se vozidla bez řidičů budou uplatňovat nejdříve?
České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.
Práce na dálku je běžná pro dvě stě tisíc Čechů. S více než jedním milionem Nizozemců se to nedá srovnávat, ale počet lidí pracujících z domova nebo kavárny u nás roste. Pomáhají tomu i moderní technologie pro týmovou spolupráci.
Četnost kyberútoků v posledních letech několikanásobně vzrostla. Češi si ale mezi evropskými národy nejméně uvědomují, že se mohou stát oběťmi. Na internetu je přitom možné sledovat třeba záběry ze stovek českých nezabezpečených kamer na chodbách domů, v restauracích nebo průmyslových podnicích. Riziko útoku hackerů číhá i v nezabezpečené elektronice v domácnostech a firmách.
Přechod do digitalizovaného světa vyvolává v Česku řadu otázek. Je český vzdělávací systém připraven na novou dobu? Jsou na ni připraveny podniky? Kdo v budoucnu najde práci? Patří svět informačních a komunikačních technologií jen mužům? Podívali jsme se na data, která této debatě dávají pevnější obrysy.
Za mobilní služby platíme víc než jiné evropské národy, to se obecně ví. Evropská komise například řadí Česko mezi čtyři suverénně nejdražší země Unie. Operátoři její loňskou zprávu kritizovali kvůli údajné neaktuálnosti. Nejnovější srovnání ale ukazují, že Česko v cenách za volání a data skutečně patří ke (smutné) špičce.