Seznam článků Digitalizace

Elektronický odpad

Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za dva roky a na každého z nás vychází průměrně 1,4 SIM karet. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon však zatěžuje nejen peněženky Čechů, ale i životní prostředí. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení. Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

Kyberbezpečnost

Mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet kybernetických útoků v Česku o 20 %, vyplývá to z dat společnosti ESET. Celosvětově tento nárůst dosahoval 31 %, jak uvádí Accenture. Denní počty útoků pak dosahují velmi vysokých čísel, například tzv. honeypoty T-Mobilu a Deutsche Telekom detekují během jednoho dne až 50 milionů útoků po celém světě. Za vzestupem stojí jak vývoj technologií a přesun stále cennějších aktiv do digitálního prostředí, tak světová pandemie. Situaci ale nyní může ovlivnit i další eskalace konfliktu na Ukrajině, jelikož se kybernetické útoky staly nedílnou součástí konvenčních válek.

Moderní zemědělství

Současný způsob získávání potravin může za 70 % vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj až 70 % světové spotřeby pitné vody. Řešení přichází z vesmíru. Nejde o malé zelené mužíky, ale pražskou Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) a využití evropských satelitů v zemědělství. Jejich data využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T‑Mobile Czech Republic.

Zásobárny elektřiny

Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, a nejvíc ve Velké Británii. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.

Platby přes internet

Online nákupy se za rok 2020 oproti předchozímu roku zvýšily o 28 %, vyplývá z dat České spořitelny. Znatelný byl nárůst například u nákupů potravin, které ale Češi poměrně často nakupovali na internetu už před pandemií. V roce 2019 jsme se v Evropě řadili na třetí místo za Nizozemce a Brity. Na internetu se již tři pětiny z nás někdy setkaly s podvodem. Proti tomu má chránit i novela zákona, který vychází z evropské směrnice o platebních službách. Zajišťuje totiž větší zabezpečení online plateb.

Práce během pandemie

V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.

Chytré školy

Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?

Česko přes internet

Epidemie koronaviru zdůraznila potřebu digitalizace státní správy. Česko je v rámci celosvětového rozvoje e-governmentu mezi zeměmi s vysokým ohodnocením, ale na průměr Evropské unie máme ještě co dohánět. Pokud už elektronické služby vlády využíváme, nejčastěji to je kvůli přiznání DPH. Jen v roce 2018 jsme takových přiznání přes elektronickou podatelnu podali 2,37 milionu, zatímco přiznání daní z příjmu fyzických osob se k finančnímu úřadu dostalo online jen 296 tisíc. Online komunikaci se státem by měl zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky –⁠ Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Haló, callcentrum?

Češi se kvůli aktuálním opatřením více zdržují doma a využívají nejrůznější možnosti komunikace i pro zařizování běžných záležitostí. Operátoři call center tak vyřizují každý den o tisíce hovorů více než obvykle, i když sami pracují na home office, jak uvádí asociace ADMEZ, která call centra sdružuje. Česká spořitelna zase zaznamenává zvýšený zájem o službu hlasového ověření, díky které mohou klienti přes telefon provádět různé operace včetně plateb. Řada call center také poskytuje své kapacity státu a jeho krizovým linkám.

Zábavou proti koronaviru

Preventivní opatření proti šíření koronaviru zvedají žebříčky konzumace filmů, hudby či her. K nadprůměrnému využívání telefonu se například přiznalo 70 % respondentů průzkumu společnosti GlobalWebIndex. Silnější nápor pociťují i herní platformy, prodeje herních počítačů a notebooků zaznamenaly podle společnosti eD system oproti loňsku 28% nárůst. Vyšší návštěvnost hlásí také stránky s lechtivým obsahem.