Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Česku však škodí nezájem o terciární vzdělání, nedostatek inovací i malé zastoupení žen ve vědě. Inženýrky a vědkyně představují necelých 6,5 % ženské pracovní síly. Výzkumníci své kolegyně navíc co do počtu překonávají téměř trojnásobně, jak uvádí Evropská komise.
V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.
Pracovní sílu České republiky tvoří téměř ze tří procent lidé starší pětašedesáti let. Vysoké zastoupení mají senioři zejména ve zdravotnictví, kde jich pracuje téměř 16 tisíc. Česko tak v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr EU. Vyšší podíl lze najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Právě osoby starší či s oslabenou imunitou patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.
Největší podíl přidané hodnoty v Evropě patří průmyslu (téměř 17 %), Česká republika je v tomto ohledu mezi evropskými státy na třetím místě po Irsku a Norsku. Druhá příčka ve srovnání přidané hodnoty jednotlivých odvětví náleží oblasti zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Ta zaměstnává největší počet pracujících (více než 51 milionů). Právě tato odvětví jsou přitom nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru.
Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.
Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?
Práce na dálku je běžná pro dvě stě tisíc Čechů. S více než jedním milionem Nizozemců se to nedá srovnávat, ale počet lidí pracujících z domova nebo kavárny u nás roste. Pomáhají tomu i moderní technologie pro týmovou spolupráci.
Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.
Ve znalosti angličtiny patří Češi k průměru mezi evropskými národy. V každoročním žebříčku EF English Proficiency Index se Česko umístilo mezi 32 evropskými zeměmi na 17. místě, celosvětově pak na 20. příčce z 88. Tuto úroveň si Češi drží několik posledních let. Lépe jsou na tom se znalostí angličtiny například Poláci, hůře si naopak stojí Slováci. Mezi zeměmi EU nejlépe dopadli Švédové, nejhůře potom Francouzi.
Lidé se většinou nerozhodují mít dítě proto, aby na tom vydělali. Stát jim však vhodně nastavenou politikou může pomoci péči o potomky lépe zvládnout. V Česku se zatím kladl důraz na dlouhou rodičovskou dovolenou a finanční zvýhodnění. Jak rodiče podporují jiné evropské země a jaké to má výsledky?