Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, a nejvíc ve Velké Británii. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.
Online nákupy se za rok 2020 oproti předchozímu roku zvýšily o 28 %, vyplývá z dat České spořitelny. Znatelný byl nárůst například u nákupů potravin, které ale Češi poměrně často nakupovali na internetu už před pandemií. V roce 2019 jsme se v Evropě řadili na třetí místo za Nizozemce a Brity. Na internetu se již tři pětiny z nás někdy setkaly s podvodem. Proti tomu má chránit i novela zákona, který vychází z evropské směrnice o platebních službách. Zajišťuje totiž větší zabezpečení online plateb.
Dvanáct evropských zemí včetně Česka dokáže uspokojit své každodenní kalorické nároky. To samé však podle polského výzkumu nelze tvrdit například o Rusku nebo Číně. Potravinová soběstačnost, která se znovu začala diskutovat i kvůli probíhající epidemii, se dá měřit také na jednotlivých produktech a jejich spotřebě v konkrétních zemích. V tomto ohledu vychází soběstačnost EU na 101 % a do roku 2080 by se měl tento poměr podle studie České zemědělské univerzity změnit jen minimálně. Česko má největší nadprodukci v oblasti obilovin, ale nejvíce nám chybí vlastní zelenina.
V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.
Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí. Největším spotřebitelem jsou však domácnosti, které využívají 42 % celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem.
Den před svátkem sv. Václava slavíme Den českého piva. A skutečně je co oslavovat. Naše země se drží na prvních příčkách v Evropě nejen co do počtu vypitých piv, ale také v produkci piva a počtu pivovarů i malých místních pivovarů v poměru k počtu obyvatel. Cena piva v poměru k průměrné mzdě se navíc stále snižuje.
Česko je rájem včelařů. Při přepočtu na počet obyvatel u nás vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé EU. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v Unii. Včely však v současnosti čelí mnoha hrozbám. Včelaři považují za nejzávažnější pesticidy a nešetrné zemědělství. Pokud by včely a další opylovači vymřeli, klesla by celková zemědělská produkce v jižní Evropě až o třetinu.
Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?
Celková výbava pro prvňáčka v Česku vychází na více než 2 800 korun. V sousedním Německu i Slovensku ale za podobné pomůcky vydají rodiče ještě více peněz. Nejdražší položkou na nákupním seznamu je školní aktovka, která v Česku stojí víc než u sousedů. Naopak sešity jsou u nás dvakrát levnější než na Slovensku.
Koupání v přírodních koupalištích je stále bezpečnější. Ve více než 80 % monitorovaných jezer, rybníků a jiných vodních ploch vychází kvalita vody na výbornou. Před deseti lety bylo takových vod pouze 63 % a v roce 2004 jen necelých 39 %. Ke zlepšení přispívají i čistírny odpadních vod. Za evropské peníze se jich u nás zatím postavilo nebo zmodernizovalo více než 590.