Seznam článků Energetika

Blackout

V Česku dnes spotřebováváme 60krát více elektřiny než před 100 lety a závislost na ní se do roku 2030 dále zvýší až o 30 %. Vyšší spotřebu budou z velké části pokrývat obnovitelné zdroje, které už nyní stojí za 12 % světové spotřeby. Česká síť je na rozsáhlý výpadek proudu dobře připravená. Provoz sítě při takové události může obnovit pomoc ze sousedních zemí ale také elektrárny Orlík a Dlouhé stráně. Pravděpodobnost takzvaného blackoutu není ale nikdy nulová. Stačí si vzpomenout na rozsáhlý blackout z roku 2003, který na 18 hodin odřízl od elektřiny 56 milionů Italů.

Kolik stojí elektřina?

Pokud sledujete zprávy o vývoji cen elektřiny, možná vás zaráží, že cena na burze často nekoresponduje s nabídkami dodavatelů a konečnou cenou na vaší faktuře. Elektřina jako komodita není to jediné, za co platíme, a celou částku od nás nedostane ani výrobce elektřiny. Cena silové elektřiny vzniká na trhu, zatímco regulovaná část je pevně stanovena. Na konečné ceně elektřiny se tak podílí i distribuční tarify, poplatky za obnovitelné zdroje, poplatky za stabilitu sítě a daně. V minulých letech tvořila regulovaná složka stanovená regulačním úřadem až polovinu výsledné částky, v tomto roce je to už jen jedna čtvrtina. Stát se tím snaží spotřebitelům alespoň částečně kompenzovat růst ceny silové elektřiny.

Teplárny a krize energií

Zdražování se letos nevyhne ani sektoru teplárenství. V závislosti na zdroji podraží teplo v příštím roce o jednotky až desítky procent. Oproti sektoru plynárenství nebo energetiky je ale teplo stále levnější a stabilnější komoditou, kterou využívá téměř 40 % českých domácností a 45 % nově zkolaudovaných bytů. V teplárenství prozatím hrají prim fosilní zdroje, rychle se ale zvyšuje podíl biomasy, která v letošním roce tvoří 10 % objemu paliva a je v současnosti levným zdrojem. Teplárny jsou tak v porovnání s lokálními topeništi jednodušším a ekologičtějším zdrojem, což je dáno i tím, že podléhají evropské regulaci. Do budoucna by se navíc měly orientovat více i na odpad.

České vědecké infrastruktury

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %. Energetická situace byla jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU letos podařilo hostovat v Brně.

Solární elektrárny

Solární elektrárny zažívají nový boom a jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.

Cirkulární ekonomika

Stavba bytových domů je v Česku čím dál dražší, v letošním dubnu stála o 13 % více než ve stejném měsíci předchozího roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny žene nahoru jak rostoucí poptávka, tak celosvětový nedostatek surovin. Například ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví vzrostly za poslední rok o více než čtvrtinu. Ke slovu se tak dostávají i nové materiály, které lze například vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren. Takovým materiálem je mimo jiné i popílek.

Větrné elektrárny v ČR

Válka na Ukrajině naplno odhalila zranitelnost našeho energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je obrovskou hrozbou, kterou Česko podcenilo. Existuje ale i jiná cesta. Podle zjištění analytiků Evropy v datech má Česko potenciál pokrýt desetinu své spotřeby elektřiny zdrojem, který je čistý, provozně levný a který pomůže k větší surovinové nezávislosti – větrem. V současnosti z něj pochází pouze 1 % elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 by ale větrné elektrárny mohly pokrýt až 10 % energetického mixu republiky. Česko by se tak alespoň přiblížilo produkci v EU, kde je vítr důležitým zdrojem elektřiny už dnes a do budoucna jeho význam poroste.

Rekultivace uhelných regionů

Obnovitelné zdroje (OZE) jsou v Česku spíše popelkou – nemáme celoročně slunečné dny ani větrná pobřeží. Výhledu na stabilní energetickou budoucnost Česka navíc nepomáhají ani regiony, ve kterých brzy skončí těžba uhlí. Účinné propojení těchto faktorů však může být pro Česko přínosem. Místa povrchové těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou na čele žebříčku evropských lokalit vhodných k instalaci obnovitelných zdrojů a jejich instalovaný výkon může přesáhnout půl gigawattu.

Kdo nahradí uhlí

Odklon od uhlí nastává rychleji, než se před několika lety čekalo. Nová německá koalice chce jeho konec uspíšit o osm let oproti původním plánům, urychluje se také v Polsku. Právě tyto dvě země zatím společně s Českem zastávaly roli „uhelných šampionů“ Evropy. Do budoucna vsadí hlavně na vítr a plyn, Německo také na solární energii. V Česku se dá podle expertů z EGÚ Brno očekávat hlavně nárůst sluneční elektřiny a plynu. Předešlá vláda však jasný plán na náhradu uhlí nepředložila a nepřipravila ani mechanismy, jak fosilní zdroje udržovat v pohotovosti pro chvíle, kdy budou v síti potřeba.

Vodík v dopravě

Jednou z nejslibnějších možností pro budoucnost čisté dopravy je vodík. Přestože první vodíkový autobus Češi sestrojili už v roce 2009, dodnes není česká infrastruktura na vodíkovou dopravu připravena. To by se mělo v dohledné době změnit, jelikož řada velkých měst plánuje vodíkové projekty uskutečnit a například Ústí nad Labem má už teď smlouvu na dvacet autobusů v hodnotě 302 milionů korun. S financováním pomáhají i evropské fondy, které mimo jiné podporují vznik takzvaných vodíkových údolí. S vodíkem se počítá i v energetice, ačkoliv má ještě v roce 2050 představovat pouze 3 % světového energetického mixu.