Seznam článků Životní prostředí

Větrné elektrárny v ČR

Válka na Ukrajině naplno odhalila zranitelnost našeho energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je obrovskou hrozbou, kterou Česko podcenilo. Existuje ale i jiná cesta. Podle zjištění analytiků Evropy v datech má Česko potenciál pokrýt desetinu své spotřeby elektřiny zdrojem, který je čistý, provozně levný a který pomůže k větší surovinové nezávislosti – větrem. V současnosti z něj pochází pouze 1 % elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 by ale větrné elektrárny mohly pokrýt až 10 % energetického mixu republiky. Česko by se tak alespoň přiblížilo produkci v EU, kde je vítr důležitým zdrojem elektřiny už dnes a do budoucna jeho význam poroste.

Rekultivace uhelných regionů

Obnovitelné zdroje (OZE) jsou v Česku spíše popelkou – nemáme celoročně slunečné dny ani větrná pobřeží. Výhledu na stabilní energetickou budoucnost Česka navíc nepomáhají ani regiony, ve kterých brzy skončí těžba uhlí. Účinné propojení těchto faktorů však může být pro Česko přínosem. Místa povrchové těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou na čele žebříčku evropských lokalit vhodných k instalaci obnovitelných zdrojů a jejich instalovaný výkon může přesáhnout půl gigawattu.

Kdo nahradí uhlí

Odklon od uhlí nastává rychleji, než se před několika lety čekalo. Nová německá koalice chce jeho konec uspíšit o osm let oproti původním plánům, urychluje se také v Polsku. Právě tyto dvě země zatím společně s Českem zastávaly roli „uhelných šampionů“ Evropy. Do budoucna vsadí hlavně na vítr a plyn, Německo také na solární energii. V Česku se dá podle expertů z EGÚ Brno očekávat hlavně nárůst sluneční elektřiny a plynu. Předešlá vláda však jasný plán na náhradu uhlí nepředložila a nepřipravila ani mechanismy, jak fosilní zdroje udržovat v pohotovosti pro chvíle, kdy budou v síti potřeba.

Vodík v dopravě

Jednou z nejslibnějších možností pro budoucnost čisté dopravy je vodík. Přestože první vodíkový autobus Češi sestrojili už v roce 2009, dodnes není česká infrastruktura na vodíkovou dopravu připravena. To by se mělo v dohledné době změnit, jelikož řada velkých měst plánuje vodíkové projekty uskutečnit a například Ústí nad Labem má už teď smlouvu na dvacet autobusů v hodnotě 302 milionů korun. S financováním pomáhají i evropské fondy, které mimo jiné podporují vznik takzvaných vodíkových údolí. S vodíkem se počítá i v energetice, ačkoliv má ještě v roce 2050 představovat pouze 3 % světového energetického mixu.

Moderní zemědělství

Současný způsob získávání potravin může za 70 % vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj až 70 % světové spotřeby pitné vody. Řešení přichází z vesmíru. Nejde o malé zelené mužíky, ale pražskou Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) a využití evropských satelitů v zemědělství. Jejich data využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T‑Mobile Czech Republic.

Odpovědné investování

Čím dál více investorů chce své peníze posílat podnikům, které se chovají ohleduplně ke svému okolí. Chtějí tak snížit množství plastových odpadů nebo podpořit oběhové hospodářství. Tento trend potvrzují i data České spořitelny, která registruje zvýšení zájmu o etické investování. Investoři jsou však také přesvědčeni, že udržitelné firmy jsou z dlouhodobého hlediska ziskovější – myslí si to 86 % investorů. Odborníci však poukazují na to, že se sice mnozí lidé hlásí k odpovědnému investování, ve skutečnosti ale ne všichni investují „odpovědně”.

Voda v krajině

Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl. Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešení vězí v obnovování přirozených funkcí krajiny, péči o vodní toky či promyšlené výsadbě lesů.

Lesy Evropy

Téměř polovinu plochy EU pokrývá lesní porost. Největší plochu zabírají lesy v severských zemích a nejméně rostou ve Velké Británii. Česko je stromy aktuálně pokryté z 34,7 % a až polovinu stromů u nás představují smrky. Smrkové monokultury jsou však náchylnější k nemocem i napadení kůrovcem. V roce 2019 dosáhlo vytěžené kůrovcové dřevo rekordních 22,7 milionů kubíků. Efektivním způsobem boje se škůdci je pestrá výsadba, která zároveň lépe udržuje vodu, brání erozi a odolává přírodním živlům.

Teplo domova

Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí. Největším spotřebitelem jsou však domácnosti, které využívají 42 % celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem.

Včely v Evropě

Česko je rájem včelařů. Při přepočtu na počet obyvatel u nás vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé EU. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v Unii. Včely však v současnosti čelí mnoha hrozbám. Včelaři považují za nejzávažnější pesticidy a nešetrné zemědělství. Pokud by včely a další opylovači vymřeli, klesla by celková zemědělská produkce v jižní Evropě až o třetinu.