Ženy v technice
Ženy tvoří jen 13 % českých IT specialistů, nejméně v celé EU. Nižší zájem o techniku nezačíná na trhu práce, ale už při výběru střední školy
Česko má nejnižší podíl žen mezi IT specialisty v celé Evropské unii. Nízké zastoupení přitom nezačíná až na pracovním trhu – mezi stovkou zaměstnaných s ICT vzděláním je v Česku jen sedm žen. U ostatních technických oborů jsme na tom lépe, ale ne o moc. Dívky se od technických oborů začínají odklánět už při výběru střední školy, přestože jejich výsledky v matematice nebo fyzice nejsou horší než u chlapců. Česko tak přichází o velkou část potenciálních talentů ještě dřív, než vůbec dostanou šanci do technických profesí vstoupit.
Když Eurostat na jaře 2026 zveřejnil, jak si členské státy stojí v zastoupení žen mezi IT specialisty, skončilo Česko úplně poslední. Ženy u nás tvořily jen 12,9 % odborníků na informační a komunikační technologie, zatímco průměr Evropské unie byl 19,5 %.
Zajímavější než samotné poslední místo je ale to, s kým se v žebříčku míjíme. Na opačném konci, kde ženy tvoří čtvrtinu i víc IT odborníků, nesedí Švédsko ani Nizozemsko, ale Rumunsko (27,8 %), Lotyšsko (25,9 %) a Bulharsko (25 %). Oblíbené tvrzení, že za nízkým podílem žen v technice může „postkomunistické dědictví regionu", tím tak trochu ztrácí na relevanci. Některé země bývalého východního bloku vedou Evropu, my jsme na chvostu.
Jak ale upozorňuje Monika Ptáčníková, ředitelka organizace Czechitas, dá se v datech vysledovat i pozitivní trend: „Sice jsme podle dat Eurostatu pořád poslední, ale tempo růstu v počtu žen v IT máme největší ze všech zemí v EU za posledních 5 let. Dokonce dvojnásobně rychlejší, než zaznamenala Litva nebo Slovinsko, které se umístily na 2. a 3. místě. Věřím tedy, že jsme na dobré trajektorii.“
Mezi stovkou zaměstnaných s ICT vzděláním je v Česku jen 7 žen
Nízký podíl žen v IT není náhoda, ale výsledek soustavného úbytku žen v každém dalším kroku vzdělávací a kariérní dráhy. „Na českých vysokých školách tvoří ženy většinu studujících, zhruba 56 % a téměř 60 % absolventů. Platí to i v přírodovědných oborech. Jakmile se ale přesuneme k technice, poměr se obrací. Mezi studenty technických oborů je žen 28 %, mezi studenty ICT jen 18 %,“ vyčísluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Největší rozdíl pak panuje v metrice, která se věnuje pracujícím s ICT vzděláním. Muži v této kategorii představují podle dat Eurostatu 92,9 %, a mezi stovkou zaměstnaných s ICT vzděláním byste tak našli pouze sedm žen – nejhlubší rozdíl v celé Evropské unii.
Nejde jen o IT
Nízké zastoupení žen není specialita informatiky, táhne se celou technikou. Mezi absolventy českých technických oborů, tedy inženýrství, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, tvoří ženy zhruba 28 %, sotva třetinu. A i uvnitř techniky se rozdělují nerovnoměrně: nejčastěji míří do architektury, stavebnictví a dopravy, zdaleka nejméně do strojírenství, které zůstává tradičně „nejmužštější“.
Informatika je ale extrém i v tomhle srovnání. Zatímco v širším inženýrství, průmyslu a stavebnictví na tom Česko není o mnoho hůř než zbytek Evropy, v IT padáme úplně na dno unie. Že nejde o českou anomálii, ale o evropský vzorec, který se v „tvrdých" oborech jen prohlubuje, ukazují i data Eurostatu: ženy tvoří zhruba 41 % všech vědců a inženýrů v EU, ale v průmyslové výrobě už jen 22 %. Čím blíž k ryze technické profesi, tím méně žen, a české IT je momentálně tím nejzazším bodem téhle křivky.
Zlepšuje se to? Hlavně na papíře
Na první pohled čísla rostou. Podíl studentek mezi vysokoškoláky v ICT se od roku 2001 zvedl z 5 % na 18 %, u technických oborů obecně zhruba ze čtvrtiny na dnešních 28 %. Dva háčky ale ten optimismus tlumí. Zaprvé růst v posledních letech zastavil: v IT drží podíl žen na 18 % od roku 2022 až do konce roku 2025 beze změny. Zadruhé, a to je podstatnější, se podíl žen zvyšuje hlavně proto, že z techniky ubývají muži, ne proto, že by přibývaly ženy. Počet studentek na technických fakultách se od roku 2007 prakticky nezměnil, zatímco mužů výrazně ubylo. Obory spadající do kategorie technika, výroba a strojírenství jsou podle Českého statistického úřadu jedinou skupinou, kde je studentů méně než v roce 2001.
Technickým oborům škodí zastaralé stereotypy
Kde tedy ženy v cestě na technická místa na pracovním trhu mizí? U zkoušek to není. Na základní škole mívají dívky z matematiky a fyziky stejné nebo lepší známky než chlapci. Zlom přichází kolem třináctého až patnáctého roku, ne náhodou přesně ve chvíli výběru střední školy, kdy dívkám tyto předměty pod tlakem okolí a stereotypů často přestávají „sedět“.
„Tento zlom je dán hluboce zakořeněným konzervatismem a stereotypy, se kterými se setkáváme napříč celou společností, a to bohužel i u samotných rodičů. Právě oni mají na výběr školy zásadní vliv,“ vysvětluje Tadeáš Salaba, zakladatel organizace TECH Republic, která podporuje technické vzdělávání v Česku. „U průmyslových oborů v rodičích stále přežívá mýtus ‚špinavé práce‘, u IT zase představa spojená s gamingem, opravami počítačů a podivínskými ajťáky. Rodiče tak mnohdy od studia těchto oborů své dcery odrazují,“ doplňuje Salaba.
Se silným vlivem stereotypů souhlasí i Vlaďka Snášel Lukašíková, ředitelka zlínské vzdělávací společnosti CE-PA: „Z naší zkušenosti ženy ve Zlínském kraji o technické obory zájem mají a řada z nich v nich úspěšně pracuje. Bariérou často nejsou jejich schopnosti, ale předsudky – obavy z mateřství, nižší flexibility nebo stále přetrvávající představa, že muž je technicky zdatnější. V praxi přitom vidíme, že tam, kde firmy tyto stereotypy opustí, se ženy v technických rolích velmi dobře prosazují. Otázkou už není, zda ženy do technických oborů patří, ale jak odstranit bariéry, aby si je mohly svobodně vybrat.“
Ztrácíme je kvůli sebedůvěře, ne schopnostem
Že jde spíš o sebedůvěru než o schopnosti, naznačuje starší, ale výmluvný evropský průzkum Microsoftu z roku 2017. České dívky se ze všech zapojených zemí nejméně vymezovaly vůči tvrzení, že ve vědě a technice nikdy nebudou tak dobré jako muži. Proti tomuto tvrzení se postavilo jen 42 % z nich. Zároveň 60 % českých dívek uvedlo, že by měly větší sebejistotu, kdyby věděly, že muži i ženy jsou v těchto oborech stejně úspěšní. Chybějí jim vzory, ne vlohy. „Řekla bych, že největší bariérou při vstupu do STEM oborů je u našich studentek z řad dospělých žen kombinace tří věcí. Pocit, že ‚ujel vlak‘: ženy vidí rychlý nástup AI a mají dojem, že je pozdě začít. Imposter syndrom: obavy z toho, že budou vypadat nekompetentně, jsou podle našich dat výrazně častější u žen než u mužů. A jednoznačně nedostatek času: vzdělávání je vnímáno jako ‚další práce‘ navíc k péči o rodinu a zaměstnání. Není to tedy bariéra schopností, ale bariéra sebedůvěry a kapacity,“ přidává zkušenosti Monika Ptáčníková z Czechitas.
Tadeáš Salaba z Tech Republic navíc dodává, že je potřeba technické obory potřeba oprostit o představu, že jde jen o programování, matematiku a fyziku. „Je to o tom, jakou společnost chceme vytvářet, jak řešit její problémy a jak technologie využít ke skutečným změnám. Právě tento společenský a etický přesah může být pro mladé ženy velmi silnou motivací. Nestačí ale o příležitostech pouze mluvit. Potřebujeme ukazovat konkrétní příběhy úspěšných žen, které se v technologických oborech prosadily a dokázaly svou prací ovlivnit svět kolem sebe. Dívky musí vidět, že technologie nejsou jen oborem, ve kterém mohou uspět, ale také prostředím, ve kterém mohou samy určovat, jak bude vypadat naše budoucnost.“
Firmy s nejvyšší diverzitou ve vedení mají o 39 % vyšší šanci na nadprůměrný zisk
Ačkoliv by se tak mohlo zdát, že když ženy o takzvané STEM obory (věda, technologie, inženýrství a matematika) nejeví zájem, nemá o ně zájem ani trh, opak je pravdou. Poptávka po vstupu žen do těchto oborů je enormní a zároveň ekonomicky mimořádně výhodná, a to pro obě strany. „Zájem firem o ženy s technickými dovednostmi je velký, a dokonce roste. Je to alfa a omega pro každého na trhu práce,“ upozorňuje Ptáčníková z Czechitas.
Podle analýzy McKinsey měly firmy s ženami ve vedení o 39 % vyšší pravděpodobnost nadprůměrné ziskovosti než firmy s nejnižší. Pro Česko, které shání desítky tisíc technických pracovníků v zahraničí, je přitom ženská polovina populace tou nejpřirozenější domácí rezervou. Nedostatek se přitom netýká jen programátorů. Chronicky chybějí i technici, inženýři a lidé ve výrobě a strojírenství.
Svou zkušenost přikládá i Gabriela Vojtíčková, marketingová ředitelka společnosti Kornfeil, výrobce pekařských technologií: „Ve vedení Kornfeilu máme ženy zastoupené opravdu silně. V technických profesích je ale ten poměr úplně jiný. Když hledáme konstruktéry, programátory nebo další technické specialisty, mezi uchazeči výrazně převažují muži. Najít ženu s odpovídajícím technickým vzděláním, zkušenostmi a odvahou do tohoto prostředí jít, je pro nás výrazně těžší. Já sama jsem přitom do Kornfeilu přišla z úplně jiného světa – z kreativního a uměleckého prostředí. A možná právě proto mě překvapilo, jak moc se mi v technickém prostředí líbí. Zvenku může strojírenství působit jako technický, studený a možná trochu uzavřený svět, ale ve skutečnosti je v něm obrovské množství kreativity, hledání řešení a přemýšlení nad tím, jak věci dělat lépe,“ popisuje Vojtíčková.