Seznam článků Zemědělství

Regenerativní zemědělství

Půda představuje základ veškerého zemědělství, a tím i potravinové bezpečnosti – její stav se však po celé Evropě horší. 62 % všech půd a 89 % těch zemědělských v EU závažně ubývají funkce. Například v Česku trpí erozí z obdělávání hned 31 % půd. Jako zásadní se v reakci na tento stav ukazuje být trend regenerativního hospodaření: tuzemsko se v podílu šetrně obdělávané orné půdy řadí na desáté místo v EU s necelými 39 %. S degradací půdy však rostou i další hrozby, jako je nevratné zapečeťování zemědělské půdy zástavbou, v Česku takto degradovalo již 3,5 % půd. „Záchrannou brzdou“ při ochraně půdy může být precizní zemědělství, které díky technologiím, jako jsou drony, senzory nebo AI, prostředí nevytěžuje zdaleka tolik. Jeho zavedení nejen omezuje emise skleníkových plynů, ale také zemědělcům v průměru zvyšuje čistý zisk.

Celý článek

Kvalita koupacích vod

Česká republika se může pochlubit 14. místem v rámci EU ve srovnání nejčistších vodních ploch v přírodě určených ke koupání, vyplývá to z nově zveřejněných dat Evropské agentury pro životní prostředí. Nejlepší vodu nabízí Kypr následovaný Řeckem a Chorvatskem, zatímco nejhorší podmínky panují v Albánii. V EU lze zcela bezpečně plavat v 85 % vodních ploch, jakkoliv mnohé z nich stále trápí různé formy znečištění. Při zkoumání kvality vody výzkumníci věnují pozornost i mikroplastům a lékům. Právě přítomnost farmak hydrologové zjistili ve více než 90 % kontrolovaných vodních lokalitách. Naopak k lepšímu skóre přispívají nově zatopené lomy jako jezera Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji. Ty mají kromě rekreačního vyžití i energetický potenciál. Například na Komořanském jezeře, jež vznikne zatopením Lomu ČSA, energetická skupina Sev.en Česká energie umístí plovoucí solární panely vyrábějící kromě elektřiny i zelený vodík.

Celý článek

Moderní zemědělství

Současný způsob získávání potravin může za 70 % vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj až 70 % světové spotřeby pitné vody. Řešení přichází z vesmíru. Nejde o malé zelené mužíky, ale pražskou Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) a využití evropských satelitů v zemědělství. Jejich data využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T‑Mobile Czech Republic.

Celý článek

Voda v krajině

Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl. Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešení vězí v obnovování přirozených funkcí krajiny, péči o vodní toky či promyšlené výsadbě lesů.

Celý článek

Lesy Evropy

Téměř polovinu plochy EU pokrývá lesní porost. Největší plochu zabírají lesy v severských zemích a nejméně rostou ve Velké Británii. Česko je stromy aktuálně pokryté z 34,7 % a až polovinu stromů u nás představují smrky. Smrkové monokultury jsou však náchylnější k nemocem i napadení kůrovcem. V roce 2019 dosáhlo vytěžené kůrovcové dřevo rekordních 22,7 milionů kubíků. Efektivním způsobem boje se škůdci je pestrá výsadba, která zároveň lépe udržuje vodu, brání erozi a odolává přírodním živlům.

Celý článek

Potravinová soběstačnost

Dvanáct evropských zemí včetně Česka dokáže uspokojit své každodenní kalorické nároky. To samé však podle polského výzkumu nelze tvrdit například o Rusku nebo Číně. Potravinová soběstačnost, která se znovu začala diskutovat i kvůli probíhající epidemii, se dá měřit také na jednotlivých produktech a jejich spotřebě v konkrétních zemích. V tomto ohledu vychází soběstačnost EU na 101 % a do roku 2080 by se měl tento poměr podle studie České zemědělské univerzity změnit jen minimálně. Česko má největší nadprodukci v oblasti obilovin, ale nejvíce nám chybí vlastní zelenina.

Celý článek