V létě Češi nejvíce utrácejí v Chorvatsku a na Slovensku, vyplývá z analýzy založené na statistikách České spořitelny. V červenci dosahují české útraty na Jadranu dvou stovek milionů korun, u našich slovenských sousedů v srpnu potom téměř 170 milionů. Během jarních prázdnin vede v zahraničních platbách Rakousko a Itálie, před Vánoci zase Německo. Z mimoevropských zemí Češi nejvíce utrácejí v USA, Thajsku nebo Spojených arabských emirátech.
Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.
Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.
Rybníky, jezera, řeky a další přírodní místa pro koupání jsou v České republice výrazně čistší než v roce 2009. Během posledních 10 let se zde zvýšil podíl lokalit s výbornou kvalitou vody z 63 % na 81,7 %. Ta se nejvíce zlepšila v Rakousku, nejvýrazněji si naopak pohoršilo Slovensko. Nejčistší mořskou vodu nabízí Kypr, oproti minulosti si polepšila Itálie.
Češi by při cestě do oblíbených dovolenkových destinacích měli důsledně dbát na dodržování předepsané rychlosti i dalších pravidel silničního provozu. Mohou totiž cestovat přes země, které vedou v počtu radarů nebo kamer monitorujících průjezd na červenou. V Evropě vede Itálie, kde každých 100 kilometrů silnic kontrolují více než dvě kamery. A například v Rakousku či Chorvatsku připadá jedna kamera na téměř každý takový úsek. Evropské silnice hlídá v součtu více kamer (48 501) než všechny ostatní kontinenty dohromady.
Délka letních prázdnin se mezi různými evropskými zeměmi liší o několik týdnů. Bulharské děti mají volno už téměř měsíc a do lavic se vrátí až po patnácti týdnech v polovině září. Naopak děti ve Walesu, který je součástí Spojeného království, mají jen šest týdnů prázdnin. České děti mají prázdniny podobně dlouhé jako na Slovensku nebo v Polsku, v některých spolkových zemích Německa a Rakouska je ale nastavení výrazně odlišné.
Ve znalosti angličtiny patří Češi k průměru mezi evropskými národy. V každoročním žebříčku EF English Proficiency Index se Česko umístilo mezi 32 evropskými zeměmi na 17. místě, celosvětově pak na 20. příčce z 88. Tuto úroveň si Češi drží několik posledních let. Lépe jsou na tom se znalostí angličtiny například Poláci, hůře si naopak stojí Slováci. Mezi zeměmi EU nejlépe dopadli Švédové, nejhůře potom Francouzi.
Ve zdravotnictví u nás pracuje nepoměrně více žen než mužů. Mezi zdravotnickými pracovníky bylo žen podle posledních dostupných dat asi 220 000 a mužů jen 62 000. Nejvíce žen je mezi zdravotními sestrami a porodními asistentkami, naopak mezi doktory je poměr obou pohlaví nejvyrovnanější. Podobné podíly lékařek mají i další země Visegrádské čtyřky. Ženy mezi lékaři výrazně dominují v baltských zemích.
Česká republika patří od roku 2016 mezi země, které mají o Velikonocích volno v pátek i v pondělí. V Dánsku, Norsku, Španělsku či na Islandu slaví ovšem státní svátek i na Zelený čtvrtek. Do práce naopak během Velkého pátku chodí lidé v řadě zemí včetně sousedního Polska nebo Rakouska, které letos vedlo o zavedení státního svátku vzrušenou debatu. V Albánii je dokonce státním svátkem jen neděle, její obyvatelé si tedy neužijí ani jeden volný všední den.
Česká republika má stále co dohánět v dostupnosti existujících metod proti nechtěnému početí. V hodnocení Atlasu antikoncepce získala 50,8 bodů ze 100. Česko se tak v rámci Evropy umístilo přesně na pomezí západních států se snadno dostupnou antikoncepcí a východních zemí, které k ní mají horší přístup. Nejdostupnější je antikoncepce v Belgii a Francii (90,1 bodů), nejhůře dostupná naopak v Polsku (31,5 bodu). Česko ztrácí body například kvůli neproplácení antikoncepce ze zdravotního pojištění.