Seznam článků Zdraví

Návrat do zajetých kolejí

Pandemie naprosto vyřadila z provozu některé oblasti české ekonomiky. Například knihkupci nebo prodejci elektroniky se v krizi museli spolehnout na online nákupy, poskytovatelé ubytování a cestovní kanceláře se v březnu a dubnu dostali dokonce do minusu. Jedním z mála odvětví, která podle poskytovatele platebních technologií Global Payments naopak posílila, byly prodeje potravin.

Senioři v práci

Pracovní sílu České republiky tvoří téměř ze tří procent lidé starší pětašedesáti let. Vysoké zastoupení mají senioři zejména ve zdravotnictví, kde jich pracuje téměř 16 tisíc. Česko tak v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr EU. Vyšší podíl lze najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Právě osoby starší či s oslabenou imunitou patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.

Pod tlakem epidemie

Největší podíl přidané hodnoty v Evropě patří průmyslu (téměř 17 %), Česká republika je v tomto ohledu mezi evropskými státy na třetím místě po Irsku a Norsku. Druhá příčka ve srovnání přidané hodnoty jednotlivých odvětví náleží oblasti zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Ta zaměstnává největší počet pracujících (více než 51 milionů). Právě tato odvětví jsou přitom nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru.

Tváří v tvář koronaviru

Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.

Rachejtle bez papírů

Česko je sedmým největším vývozcem zábavní pyrotechniky na světě. Na našem území je také největší množství firem z celé Evropy, které bez dostatečných kontrol prodávají tu nejnebezpečnější pyrotechniku. Jednotlivé evropské země mají kromě unijních předpisů i vlastní pravidla a nejpřísnější jsou pyrotechnické regulace v Irsku, kde si můžete koupit maximálně bouchací kuličky či pistolové kapsle.

Evropská mapa obezity

Vánoční svátky nejsou jen obdobím klidu a míru. Spousta z nás je využívá i k méně chvályhodným činnostem. Poměrně častou zimní aktivitou je totiž nezřízené přejídání, které předchází novoročním předsevzetím o hubnutí a pravidelném sportování. Ne vždy se však tato předsevzetí naplní, což je jedním z mnoha důvodů, proč jsou Češi jedním z nejobéznějších evropských národů.

Televizi mají všichni

České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.

Za kamna vlezem

Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.

Evropa na uhlí

Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?

Peníze prochází žaludkem

Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.