Dozvuky koronakrize

Vzdělávání a cestování fungují ve většině zemí omezeně, nejhorší ekonomické následky krize ponese v Evropě Řecko

Ačkoliv začíná postupné uvolňování řady bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19, je ještě brzy na to prohlásit krizi za ukončenou. Po celém světě jsou proto některá opatření stále v platnosti a například školy jsou k dvacátému květnu otevřeny pouze ve dvaceti světových zemích, v Evropě jde o Norsko, Island a Bělorusko. Zcela bez omezení se dá v Evropě přicestovat pouze do Velké Británie. Většina zemí nadále omezuje provoz služeb a teprve nyní spouští otevírání obchodů ve větší míře.

Počet testovaných překročil v Česku tisícovku 9. března a do 18. května se vyšplhal až na 363 tisíc. Zatímco počty testovaných se od začátku března zvyšují stabilní rychlostí (přibližně 7 tisíc nových testů denně), růst počtu prokázaných případů nakažení se zplošťuje. Během třetího květnového pondělí bylo v Česku 8 586 nakažených, zatímco o týden dříve byl jejich počet o 410 případů nižší. Nejstrmější nárůst nastal podle ministerstva zdravotnictví v týdnu od 30. března do 5. dubna, kdy v Česku během jediného týdne přibylo bezmála 1 600 nově nakažených.

Index vládních opatření sestavili výzkumníci z Oxfordské univerzity jako způsob měření zásahů vlád do běžného života v rámci krize spojené s Covid-19. Index zahrnuje 17 různých proměnných včetně omezování volného pohybu, finanční podpory obyvatel či zvláštních investic do zdravotnictví.

808 případů a 28 úmrtí na milion obyvatel v ČR

Ve srovnání s 216 dalšími světovými zeměmi se Česká republika umisťuje v přepočtu případů na milion obyvatel na 65. příčce a v Evropě jsme dokonce až na 35. pozici ze 48 zkoumaných zemí. Zatímco v Česku vychází podle dat ze 13. května 808 nakažených na milion obyvatel, v menších státech je toto číslo mnohonásobně vyšší. Ve třetím Kataru jde o 12 384, ve Vatikánu se toto číslo šplhá na 14 981 a v prvním San Marinu dokonce na 19 305. Na šestém místě je však Španělsko, u kterého tento poměr vychází na 5 963 případů na milion obyvatel, což je při jeho téměř 7 milionové populaci alarmující.

I z hlediska počtu úmrtí zapříčiněných pandemií koronaviru Covid-19 si stojíme podobně. Zde vychází český počet zemřelých na milion obyvatel na 28, což nás staví na 53. příčku v tomto srovnání. Světový průměr se pohybuje okolo 42 úmrtí na milion obyvatel. I z hlediska úmrtí vychází opět nejhůře malé státy – San Marino a Andorra na první a třetí pozici. Na druhé příčce se nachází Belgie s 786 zemřelými na milion obyvatel, ale na rozdíl od přibližně padesáti skutečných úmrtí u obou zmíněných států na špičce srovnání se u Belgie jedná o 9 108 zemřelých. Mezi deseti zeměmi s nejvyšším poměrem úmrtí na milion obyvatel jsou kromě karibského ostrova Svatý Martin výhradně evropské státy. Andorru následuje Španělsko, Itálie, Velká Británie a Francie.

Je však třeba mít na paměti, že jednotlivé země vyhodnocují jednotlivé statistiky různým způsobem. Aby se předešlo manipulaci s čísly, využívají výzkumníci i hledisko nadměrné úmrtnosti oproti běžnému stavu. V tomto ohledu se v Evropě nejhůře vede Velké Británii, kterou následuje Švédsko, Belgie, Itálie a Nizozemsko.

Vstup zakázán

Nejpostiženější evropské země (vyjma Itálie) jsou však poměrně otevřené z hlediska cestovních opatření. Zatímco střední Evropa je podle dat serveru Trip.com téměř celá neprodyšně uzavřena turistům, Belgie, Španělsko a Francie využily pouze částečná omezení, zatímco například Británie zůstala cestování otevřená bez větších změn. Zmíněnou výjimkou ve střední Evropě je Česká republika, která pod podmínkou splnění určitých podmínek umožňuje přicestování i opuštění svých hranic.

Každý stát se během pandemie spolehl na jiná opatření, což se netýká pouze cestování. Specifické restrikce se ve většině evropských zemí zároveň dotkly především obchodu, služeb a vzdělávání. V polovině května už dochází k rozvolňování omezujících pravidel, aby se ekonomiky jednotlivých zemí udržely při životě.

Do obchodu nebo hospody jen výjimečně

Ne všechny vlády se však kvůli obavám z dalšího šíření nákazy rozhodly přistoupit k rozvolňování omezení. Obchody s výjimkou potravin a lékáren jsou nadále uzavřeny například ve Španělsku, Řecku, Rumunsku, na Kypru a v Irsku. Ve většině Evropy však už probíhá rozvolňovací proces a v Německu, Francii, Bulharsku nebo Litvě a Lotyšsku jsou obchody již zcela otevřeny. Výjimečné je v tomto ohledu Nizozemsko, kde k uzavření obchodů nedošlo po celou dobu zdravotnické krize.

Zatímco v obchodní sféře převažuje navracení situace do normálních kolejí, u služeb jsou evropské státy stále opatrnější. Jsou proto nadále pozastaveny v téměř polovině Evropy. Ačkoliv západní státy odkládají opětovné spuštění služeb na pozdější data, ve střední Evropě včetně Česka už rozvolňování začalo. Každá země má však vlastní pravidla, a ani v jednotlivých státech se tak služby nespouštějí zároveň, ale ve vlnách podle jejich charakteru či bezpečnosti provozu.

Výuka na dálku trvá dál

Zdaleka nejopatrnější jsou státy u vzdělávací sféry, kde se teprve od druhého květnového týdne začínají objevovat první náznaky rozvolňování. To se týká i České republiky, která žáky prvních stupňů základních škol přivítá zpátky v lavicích v pondělí 25. května. Ani to se však neobejde bez zvláštních podmínek včetně omezeného počtu patnácti žáků ve třídě a zachování stejného složení skupin dětí. Už od 11. května navíc mohou školy navštěvovat studenti závěrečných ročníků základních a středních škol a studenti vysokých škol. Zbytku nezbývá než nadále využívat jen formy online vyučování.

Úplně nejdřív došlo k celostátnímu uzavření škol v Mongolsku, a to už 19. února. S lokálními zákazy jej předběhla Čína, která všechny školy v zemi oficiálně uzavřela až dva dny po Mongolsku. První zemí v Evropě, která začala přistupovat k lokálním a v druhé vlně i celostátním uzavírkám škol, byla Itálie, v níž přišla první školská opatření 24. února. Celostátní zákaz navštěvování škol Itálie vyhlásila 10. března a o den později na něj přistoupilo hned několik zemí východní Evropy včetně Česka.

Od 16. března začalo celostátní zavírání škol platit téměř po celém světě. Výjimky v implementaci radikálních opatření proti šíření koronaviru mezi studenty jsou však i v Evropě. Za celou dobu pandemie školy plošně neuzavřelo Švédsko, Island a Rusko. Zatímco tyto země uzavíraly vzdělávací instituce alespoň částečně, například Bělorusko k žádným omezením po celou dobu nepřistoupilo. Došlo zde pouze k dvoutýdennímu prodloužení jarních prázdnin, po kterých se všechny děti hned 20. dubna vrátily do lavic.

Silný dopad na evropské ekonomiky

O tom, že bude mít probíhající pandemie drtivé dopady na světové ekonomiky, není pochyb. Nejhůře krizi pocítí vyspělé ekonomiky, které čeká největší propad. HDP těchto zemí se oproti loňskému roku propadne o více než šest procent. Jediný trh, který podle předpokladů Světového měnového fondu naopak poroste, se skládá z rozvojových asijských zemí, kde se očekává o procento vyšší HDP než v roce 2019.

V Evropě se předpokládá, že krize nejvíce zasáhne Řecko, kde odhady HDP pro rok 2020 dosahují o 10 % nižšího výsledku než vloni. O 9,1 % si pohorší Itálie a 8,6% pokles čeká Lotyšsko. V celé Evropě není stát, který by si kvůli krizi nepohoršil, ale nejlépe by měla dopadnout Malta, kde se očekává 2,8% ztráta oproti roku 2019. Česko patří mezi evropské státy, kterých se krize dotkne méně, ale i tak nás čeká 6,5procentní pokles.

Opakování finanční krize z roku 2008?

Zajímavé je i srovnání s následky ekonomické krize z roku 2008. Ta se do ekonomik většiny států promítla o rok později, a ačkoliv byly její vlivy na evropské státy průměrně mírnější než v případě krize spojené s COVID-19, její nejzásadnější dopady byly extrémnější. V Evropě hospodářská krize nejhůře zasáhla pobaltské státy, kde HDP meziročně kleslo o více než 14 %, ale obecně se ztráta v roce 2009 u většiny evropských zemí pohybovala okolo pěti procent.

Opačná situace nastane dle predikcí Mezinárodního měnového fondu ve Spojených státech, kde HDP poklesne o 5,9 %, zatímco v roce 2009 šlo o „pouhá” 2,5 %. Amerika však dopady ekonomické krize pocítila jako jedna z prvních už v roce 2008. Tehdy její HDP pokleslo jen o 0,1 %, ale už to stačilo jako předzvěst klesajícího trendu.

Česko přijde o nejnižší nezaměstnanost v EU

Kromě toho, že Řecko velmi silně zasáhne pokles HDP, je zároveň dlouhodobě zemí s největším problémem s nezaměstnaností v Evropě. To s největší pravděpodobností nezmění ani následky koronavirové krize. Podle dat serveru Statista se očekává, že se tento ekonomický ukazatel zvedne ze 17,5 % na 19,9 %. Mnohem zásadněji se však krize dotkne Španělska, kde má nezaměstnanost z 14,2 % vzrůst o více než 4,5 procentního bodu. I pro Česko budou následky krize výrazné, jelikož u nás nezaměstnanost vzroste 2,5x z necelých dvou procent na pět. Německo nás tak se 4 procenty v roce 2020 připraví o titul země s nejnižší nezaměstnaností v EU.